Kreslení pravou mozkovou hemisférou

Jedná se o metodu výuky kreslení popsanou Betty Edwardsovou (v roce 1979), pedagožkou v oblasti umění a kreativity. Jde  o vyvážené zapojování obou mozkových hemisfér při výuce kreslení a různých výtvarných i jiných uměleckých dovedností a opírá se o výzkumy v oblasti činnosti mozku („One Brain“).

Abychom byli schopni dobře vykonávat různé činnosti, zapojujeme vyváženě obě strany mozku. Většinou máme dominující levou či pravou mozkovou hemisféru a tuto nejčastěji používáme. Schopnosti nedominující hemisféry mají tendenci stagnovat či zakrňovat.

Levou hemisféru používáme při řešení problémů většinou logického a technického charakteru. V levé části mozku je uložená realita, logika, vše, na co si můžeme sáhnout a ověřit si, spočítat nebo přeměřit. Je zde analytické myšlení, schopnost rozebrat celek na části. Zde vnímáme čas, který nás někdy omezuje či stresuje. Je zde také strach, který nám brání jít dál.  Pokud člověk používá především jen levou stranu mozku, neumí odpočívat, je netrpělivý nebo nevěří, že je něco jiného mimo náš svět. Levá mozková hemisféra bývá obrazně označována jako „mužská“.

Pravá hemisféra je sídlem intuice, tvořivosti, představivosti, emocí či iluzí. Tato část mozku ukrývá schopnost syntézy, tj.schopnost vzít a využít části a sestavit z nich celek. Bývá obrazně označovaná jako „ženská strana mozku“.  Nesleduje čas a omezení.  Pokud člověk používá převážně jen pravou stranu mozku, tak může bývat často někde mimo, prožívá hodně emoce nebo patří k lidem, kteří tráví hodně času sněním.

Dominance pravé či levé hemisféry je vrozená a následně ovlivněná výchovou, kulturou a prostředím, v němž žijeme, a pak také charakterem činností, jimiž se zabýváme. Není přednostně vázaná na pohlaví, takže označení ženská a mužská strana mozku může být  zavádějící.

Při výuce kreslení podle metod Betty Edwards jde o vyvážené kombinování „logiky s intuicí“.

Během několika hodin intenzivního výcviku lze většinou v průběhu dvou až tří dnů nakreslit či namalovat portrét, zátiší, krajinu … apod. podle předlohy i bez předchozí znalostí výtvarných technik.

Obrázky splňují základní výtvarná či estetická kritéria i u lidí, kteří se považují za „výtvarné antitalenty“, což jim umožňuje změnit toto pojetí sebe sama a věřit si i v jiných oblastech života, v kterých se dosud nedaří.

Většinou se používají realistické předlohy – zprvu fotografie, reprodukce obrazů, později trojrozměrné předlohy – zátiší, krajina, kresba figury či portrétu podle modelu.

K udržení a rozvíjení schopnosti kresebného vyjádření je však zapotřebí následné (aspoň občasné) procvičování.

Metodiku kreslení pravou mozkovou hemisférou (některá její cvičení) lze využívat i ve školách či jiných výtvarných  kursech.